jak neukrást kolo aneb nepovedená krádež
Zrovna jdu na zastávku autobusu, jdu na bus do práce a protože už je pozdě zjevně si počkám na další, protože mi jako vždy frnknul,..no nevadí. Pořád mám dost času. Sedám si na zastávku a přimrzám, dneska je docela chladno a nevím kdo měl takový nápad udělat sedátka na zastávce z plechu, takže všichni co si teď vzpomínáte na rodiče jak Vám říkali, nesedej si na tu studenou zem, betonovou zídku nebo něco takového,..nachladneš! Vždycky si na to vzpomenu a pak si řeknu, kdo tohle vymyslel, zjevně to udělal rodičům natruc :/
Tak si tam sedím, zírám do mobilu, protože jsem tam jediná a sama si povídat nebudu,..i když bych klidně mohla ale,..:D Ne prostě sedím, kolem mě prochází nějaký muž, černý ať jsem zase trochu rasista,..je takový vysoký cca 185, trochu silnější, ale zas tolik svalový hmoty tam není, abych jej sledovala i dál,..no takže mě nezaujal. Ale pro Vaši představu tričko uplý, černý a tmavý rifle, krátký vlasy a tmavý oči – oni stejně světlí nemaj. Nebo zatím jsem to neviděla. Takže obrázek máme,.. přichází zleva směrem k zastávce, projde kolem a pár metrů za zastávkou se otočí a vrací se zpět a opět mě míjí, to už ho mám jako rušič signálu,..takový to jak zíráte do mobilu a přitom vnímáte okolí, takže nemůžete vrazit do sloupu, protože jsem ho zkrátka detekovala v mém zorném poli jako rušič. Chvíli poté opět,..zase se mihl zpět, jde zase pryč, chvíli nakloním hlavu vlevo a koukám jestli je to pořád on, najednou se otáčí a jde zase zpět směrem ke mně. To mi přijde divný, chvíli tam postává a pak jde zase vlevo a míjí mě a jde pryč. Takže opět hledím do mobilu. Poté se ale vrací. To už teda odvracím zrak od mobilu, vážně mě zajímá o co tady jde. Prochází kolem mě, chvíli si stoupne na zastávku ke mně, po chvilce ho to zjevně nebaví, je dost rozrušený, hodně se ohlíží, chvíli přemýšlím jestli si mě nevyhlídl, ale to by vypadalo jinak. Pořád tam postává, docela mě to baví sledovat, vypadá jako by potřeboval dávku. Trochu se potí, hodně se rozhlíží a sleduje mě, takže se semtam ještě zvesela připitoměle usměju jak to umím, to ho docela znejistí, jde vidět, že se necítí moc komfortně. Přestává mě to bavit takže sklopím hlavu k mobilu a dělám, že ho ignoruju. To už se miniaturně krok za krokem nenápadně blíží ke kolu stojícímu u zastávky. Docela se uculuju. Tyhle kola jsou trochu masivnější konstrukce, dají se zapůjčit a hlavně postávají skoro všude, ale nejvíce jsou v centru. Přesně nevím jak fungují, ale po tom co jej použijete jej zablokujete, nebo tak něco. Ukrást rozhodně nejdou :D Takže je mi jasné o co tady jde.. Prostě není to běžné kolo, každý to ví, jsou po celém MCR a nejvíce u škol.
Takže po chvíli nejistého kroužení a pokukování po mě, zda nejsem vlastníkem kola, ale jelikož nereaguji týpek rázem na to kolo vyskočí a honem honem se rozjíždí. Jenže samozřejmě kolo je blokované. Pedály se zaseknou a borec se snaží a snaží kolo rozjet. Vtom začne kolo šíleně houkat. Neuvěřitelný hluk alarmu se rozléhá celou ulicí. Týpek vyděšeně seskakuje vmžiku dolů z kola a utíká pryč. Po asi deseti metrech vidí jak přijíždí autobus a já do něj nastupuju. Autobus zavírá a ho nenapadne nic lepšího, než že aby na něj nikdo nevyběhl, vbíhá do autobusu a o dvě zastávky později celej vyklepanej vystupuje :D :D :D
No já bych se z toho málem počůrala :D Tohle se prostě nedá zapomenout...myslím, že chlapec si už dlouho žádné kolo tohohle typu ukrást nezkusí. Ten pohled stál za to :D
Chtěla jsem Vám tady dát fotku jak vbíhá do autobusu, ale není to super kvalita tak se omlouvám - nic nebude :D Zneužijte svou bujnou představivost a mějte se krásně a přeji méně takových zážitků :)