První problémy
Všechny práce jsem se snažila odvádět správně a co nejrychleji, abych mohla také zavolat příteli a rodině. Matka jakožto policistka, pedantka a puntičkářka v jednom mi práci stěžovala tím, že mi nikdy nevysvětlila jak mám věci dělat, když je dělám špatně, chodila a ukazovala mi co dělám špatně a nikdy neřekla proč. Nesnesla také pocit, že já mám vše udělané a tak naschvál chodila po domě a dělala cokoliv, jen aby bylo vidět, že já jsem v pokoji a nic nedělám (ve svém volnu)také ji vytáčelo, že každý den volám svému příteli.
Problémy
večeře
Měla jsem udělat večeři dětem (např hranolky a kuřecí nugety) ale večeře se nekonala, jelikož jsem nedokázala spustit sporák. Milion pojistek a postup, který mi říkali prostě nefungoval, přestože mi ukázali jak mám tyto věci dělat, nikdy mě nenechali si to zkusit pod jejich dozorem, takže to opět dopadlo stejně. Z jejich strany naštvanost a arogantnost a z mé nepochopení. Ve výsledku tedy přestali zapínat pojistku a nechali otevřený přístup plynu do trouby a bylo po problému :)
žehlení
Stejně tak to bylo při žehlení oblečení, matka opět chodila a vracela mi oblečení s tím, že není ožehlené dost dokonale pro její práci. Přesto že jsem to ožehlila podruhé či potřetí vrátila to znova a znova. Nedokázala jsem pochopit proč a vůbec, taky by si mohla místo buzerování mne udělat čas na to aby mi tedy ukázala, jak to mám udělat perfektně,.. Po asi měsíci vracení oblečení mi to šla ukázat, ooh žehlení podle švů, jen do poloviny oblečení vám zabere o polovinu více času zvláště když za dva dny perete tři pračky. Takže jsem místo 3h žehlení ob den žehlila přes 4h ob den a někdy i déle, a to pak máme kde pracovní dobu 6h denně?
Kdykoli nastal problém, matka přišla a dala mi jasně sežrat, že tohle je blbě a že to udělám znova. Byla z ní cítit arogance, povrchnost a přehlížení mé osoby. Zkrátka kdykoli jsem měla své hotovo a zavřela se v pokoji byl problém. Dle ní jsem neměla právo na to být zavřená ve svém pokoji, proto mi začala říkat, že dveře od mého pokoje musí být otevřené, aby za mnou kdykoliv mohl kdokoliv přijít.. - co je to za kravinu? A kde bude moje soukromí?? To jako mám neustále poslouchat jejich zasrané hádky? No nic odkývla jsem a nikdy to neudělala. Nebudu se s ní hádat.
Stejně tak ji štvalo, že i když jsem měla hotovou práci a nedělala nic ona pořád něco dělala, zjevně aby bylo vidět, že maká a já nedělám nic. To ale není můj problém, před příjezdem mi říkala, že bývalá aupair měla i vedlejší práci, nedokážu si představit kdy..protože já neměla vůbec čas.
Při jakémkoliv problému mi vyčítala, že důležitá je prý komunikace,...ano to prý já nekomunikuju. Já, člověk jež tu hubu nezavře, jež se dokáže bavit o čemkoliv a kdykoliv. No ono je těžké komunikovat s někým, kdo se s vámi bavit nechce..na tuto narážku jsem nikdy poté nereagovala.
Během prvního měsíce se nahromadili problémy tak, že jsem ani neměla chut s rodinou mluvit. Přestože jsem každý den slušně pozdravila a ptala se na to jak se mají, z jejich strany nic takového nikdy nebylo. Časem když nastal problém, udělala jsem něco špatně nebo zapoměla něco udělat, rodina se se mnou nebavila, někdy déle než pár dnů. Místo, aby mi kolikrát řekli, co jsem udělala špatně, jsem vlastně nevěděla vůbec nic.
Stejně tak jsem měla nabídku od matky na páteční babysitting za 25Ł
Měla jsem po příjezdu z kroužku dívku dovézt domů a poté jet pro pizzu. Poté si hrát s dívkou něajké hry a dát ji spát v 9pm. Ráno prý může vstát kdy chce.Vše jsem odsouhlasila a druhý den jsem dívku zavezla do kroužku (2h čekání jsem si zkrátila tím, že jsem šla běhat) poté volal syn, že čeká u pizzerie a máme ho vyzvednout, tak jsme udělali. Po příjezdu domů, jsem se převlekla z oblečení na běhání a šla přichystat talířky na pizzu, děti ale byli nedočkavé a taliřky připravili. Po pizze jsem uklidila stůl a šla jsem nahoru do pokoje. Dcera byla v pokoji a telefonovala s kamarádkamik jako vždy, pozastavila jsem se před jejími dveřmi, ona se nechápavě podívala co jako chci a telefonovala dál, tak jsem šla do svého pokoje na skype. Bylo devět hodin a tak jsem šla za dcerou, že musí jít spát v tu dobu tam byl i její bratr, řekl že by mohla mít ještě 15 minut. Souhlasila jsema odešla zpět do pokoje. Po patnácti minutách jsem šla opět do pokoje dcery, uložila ji do postele, zavřela dveře a zhasla. Po 10 minutách jsem slyšela jak jí bratr leze do pokoje a tak jsem se šla podívat, co se děje. Bratr odvětil, že nespala jelikož měla v posteli notebook. Skvělé tak jsme zavřeli a zbývalo jen doufat, že si ho znovu neveme. Ráno mě přišla vzbudit v 10h dcera, že chce do města na nákup. Odvezla jsem ji tam tedy a po našem návratu dojeli rodiče.
Po asi týdnu co mi nepřišli peníze na učet, jsem šla za matkou, zda peníze odeslala. Řekla, že samozřejmě, že ne, že jsem nic neudělala. Že jsem nenachystala talíře na stůl, vždyt jsm se jen převlekla, kdyby počkali dvě minuty udělala bych to,..ale také jsem nemyslela, že budeme pizzu přesouvat z krabice na talíře. --ne matka dále pokračovala. Nehrála jsem si s dcerou. Odvětila jsem, že telefonovala s kamarádkami a matka na to ,že telefonovala, jelikož jsem si s ní nehrála. Ne ona s nimi volat chtěla, jelikož matka jí to neustále zakazuje,..proto se také neustále hádají, holka nechodí ven a s kamarády je jen ve škole,.. Tělefonuje si s nimi když vstane a čistí si zuby, dále při snídani a pak každou možnou chvíli, bylo mi trapné jít k ní do pokoje a chcít po ní, aby si šla hrát se mnou. Ale to matka vůbec nebrala v potaz. Dále mi matka nadala, že jsem ráno nešla udělat snídani dívce, když vstala. Jako já ji neslyšela vstát, pokud chtěla snídani, mohla mě vzbudit,... Bylo mi řečeno přece, že holka může vstát kdy chce, jak já mám vědět kdy se teda uráčí vstát? To jsem měla spát na chodbě abych ji slyšela? --Po tomhle jsem se nasrala a odešla, jako celý týden mi není schopná tohle říct???? Nemůže mi říct, kde je problém, že mi neposlala peníze a pak, kde chybí komunikace??? Trocha slušnosti by se hodila.. :O ehm
Mohla jsem samozřejmě vše udělat jinak, ale opravdu mi to přišlo logické, nebudu chystat oběd v oblečení, jež pak nikdy neoperu. Nebudu nutit dítě si se mnou hrát, když je očividně zaneprázdněná komunikováním s vrsteníky. No když ukládám dítě, má přeci spát, jak mám vědět, že si po zavření dveří veme laptop nebo tak něco? A pro jistotu tedy asi spát na chodbě abych věděla kdy vstane... pro příště vím..