Vánoční dárek sobě ANEB od srdce pro duši
S příchodem Vánoc se ve mně začíná mísit nekonečno pocitů jež přicházející svátky dokáží přivolat snad v každém z nás. Některé opravdu krásné a některé trpké. Manchester je v tomhle období kouzelný, všechny ty stánky, výzdoba hlavních částí jako je Piccadilly nebo Trafford centre, kde se opravdu nešetří. Všechno to co jsem za poslední měsíc viděla mě utvrdilo v tom, že Mcr má pořád co Vám ukázat, že to v sobě schovává a vy jen musíte umět hledat, dokázat si užít to co Vám nabízí a být připraveni, že se to už nemusí opakovat, že právě tento zážitek co Vám dnes servíruje, může být poslední, neopakovatelný a vlastně, že ho musíte prožít naplno a nenechat se ničím ovlivnit. Všechny ty neuvěřitelné a bechderoucí svátky by nám měli ale něco připomenout.
Ten neuvěřitelný nátlak na naše peněženky, chaos, radost střídající hrůzu, stres a nakupovaní na poslední chvíli výběr dárků, a kde a s kým a kdy budeme a vůbec všechno.
Počkejte rovnou Vás zastavím. Zpomalte. Je to opravdu to co chcete? Vzpomenete si co opravdu dělá Vánoce Vánocemi? Vzpomenete si jaké to bylo když jste byly děti, stály u okna a koukali jak chumelí, těšili se až vám uschnou oteplovačky, abyste mohli zpátky vyhrát tu bitvu při níž jste slíbili při poslední prohře odplatu? Pamatujete, nemohly jste se dočkat Vánoc a nazdobeného stromečku, čekali na zlatý prasátko co mělo skákat po střechách a uždibovali potajnu cukroví. Rozbité sáně ste tajně zahrabaly pod sníh, sledovaly lidi podle stop ve sněhu a to včetně vaší kočky. Sjížděli kopec do potoka, protože byl adrenalin takto zjištovat jestli je už fakt zima a ten led je dost silný aby jste po něm mohli chodit. Vzpomínáte, trápilo Vás tehdy něco? Bylo to bezstarostný co.
Co takhle tento rok udělat něco pro sebe? Zavzpomínejte co jste si už dlouho chtěli dopřát, opravdu ať už je to obyčejná masáž, nějaká hezká knížka, nebo zajít jen tak do sauny, na bazén, jet se podívat třeba do jiné země na Vánoce, koupit si nějakou zbytečnost co si přejete už dlouho, pořídit si snowboard a naučit se na něm. Ať už je to cokoli a pokud Vám to udělá radost, tak to za to stojí. Zkuste myslet tyhle Vánoce na sebe. Opravdu i Vy potřebujete plnit své sny tak si to dopřejte když jsou ty Vánoce.
Víte co jsem si splnila já? Povím Vám to. Je to taková hloupost ale mám z ní za poslední půlrok největší radost.
Jako dítě pro mě symbol Vánoc byl vánoční stomeček, večeře a dárky. Ale postupem času jsem dárky přestala řešit nebylo to o nich bylo to o atmosféře a o lidech, kterými se obklopíme. A já si uvědomila, že se teď obklopit nikým nechci. To proto, že se cítím v bezpečí momentálně jen sama se sebou. Že já jsem ten člověk se kterým chci momentálně být ♥ a kterému můžu věřit a nezklame.
Jako dítě jsem dostala medvíka na spaní, jmenoval se Rychard a byl se mnou snad navěky. Věřila jsem, že Rychard je ten opravdový plyšák, co za mnou pod Vánoční stromeček přišel, vybral si mě a teď se mnou bude pořád. Jaký šok jsem zažila když jsem ho viděla ve stáncích cestou do kostela. Tolik stejných Rychardů! A přesto jsem věřila, že tenhle není koupený. Že si mě našel a bude se mnou napořád. Od té doby jsem měla postel plnou plyšáků. Ale Rychard byl jiný, nikdy jsem si s ním nehrála, byl v posteli, chránil mě když se zhaslo světlo a já měla strach, držela jsem jej pevně a nikdy nepustila, když jsem měla zlé sny. Povídala mu nejtajnější přání i největší bolesti a strachy. Věřila jsem, že mi rozumí, že je tu pro mě a chrání mě před vším tím zlým co rázem zmizelo, když jsem jej držela v posteli, zahrabaná pod peřinou a nechtěla vylézt. Byl takovým kouzlem na špatné věci co zmizeli jakmile jsem jej měla u sebe. Cítila jsem se s ním jako by mě chránil před vším. Brala jsem jej všude, na prázdniny k babičce, na chatu a zkrátka všude kde jsem měla přespat musel jet Rychard se mnou. Bez Rycharda v batohu se nikam nejelo. Ten pocit kdy se k tomu plyšáku v posteli zahrabu a cítím, že mi nikdy nic nemůže ublížit, když je se mnou mi zůstal.
A tyhle Vánoce jsem potřebovala ten pocit mít znovu. I přesto mi přišlo koupit si hračku zbytečné utrácení a napadlo mě spousta jiných věcí, od triček oblíbených kapel z posledních alb Jaksi taksi nebo cocotte minute, až po knížky o seberealizaci a vztazích třeba Dvanáct srdcí a 100 nejkratších cest k tobě od Petra Casanovy, až po fotoaparát, parfém či nějakou hloupost pro radost. Bylo by toho spousta.
Jednou jsem ale uviděla na Vánočních trzích plyšáka. Toulala jsem se po náměstí a ploužila se od jednoho stánku k druhému. A pak jsem ho viděla. Byl jiný, přesně takový jaký měl být. Ten co mě bude chránit před vším tím špatným co prožívám a co bude odhánět ty zlé věci ode mě. Ten se kterým budu v bezpečí a moct usnout a nebude mě nic trápit. I když těch věcí co mě trápí je spousta. Tenhle je ten co všechny ty chmury zažene. Jmenuje se Sebastian a je to Vánoční sob. A nikdo není lepší než on. Je to ten nejstatečnější sob na světě i když jich v tom stánku bylo dalších 40 tenhle se díval přímo na mě a já věděla, že to je on. Strážce. MŮJ STRÁŽCE.
DOPŘEJTE SI NĚCO HEZKÉHO, MYSLETE NA SEBE, BUĎTE ZASE TÍM ŠŤASTNÝM DÍTĚTEM, PLNÝM RADOSTI, ENERGIE, POZITIVITY, ELÁNU NEČEKAJÍCÍ NA ZÍTRA, ŽIJÍCÍ TEĎ A TADY ♥ BUĎ TU PRO SEBE ♥ JEN TY VÍŠ JAK SÁM SEBE UDĚLAT ŠŤASTNÝM
A čím si uděláte opravdovou radost vy? Po čem opravdu Vaše srdce touží? Nezapomínejte na sebe. Žijete svůj život pro sebe, udělejte si ho proto hezkým. Vraťte se zpět do doby kdy jste byly děti a vzpomínejte, co by Vám udělalo největší radost? Po čem prahnete a přitom to v sobě potlačujete? Co Vaše skutečné já už dlouho chce :)
Já už svůj Vánoční dárek mám jste na řadě ♥